Případové studie
Případová studie - 38858
Na pojišťovacího zprostředkovatele pana Jelínka se obrátili manželé Jan (35 let) a Kateřina (26 let) Hujerovi, kterým pan Jelínek v minulosti pomohl s vyřešením pojistné události v jejich bytě. Nyní by si rádi sjednali životní pojištění, protože před rokem založili rodinu. Společně vlastní rodinný dům, na kterém museli před půl rokem udělat novou střechu za 500 000 Kč. Za tímto účelem si vzali nezajištěný úvěr ze stavebního spoření na 15 let se splátkou 4 500 Kč měsíčně a úrokovou sazbou 4,9 % p.a. Pan Hujer pracuje jako OSVČ automechanik s čistým příjmem 30 000 Kč a paní Hujerová je aktuálně na rodičovské dovolené s roční dcerou Aničkou. Před nástupem na mateřskou dovolenou pracovala jako učitelka. Pobírá měsíčně rodičovský příspěvek ve výši 6 111 Kč. Pan Hujer odvádí měsíčně na sociálním pojištění částku 2 800 Kč. Jejich měsíční výdaje činí 28 000 Kč. Současně s pojištěním by rádi i nějaké peníze zhodnocovali na stáří, a proto zvažují sjednání rezervotvorného životní pojištění.
Otázka: Pan Hujer bohužel po 8 letech od počátku pojištění zemřel. V pojistné smlouvě měl kromě pevné pojistné částky pro případ smrti ve výši 500 000 Kč sjednanou ještě lineárně klesající pojistnou částku pro případ smrti. Ta byla sjednána do věku 65 let pana Hujera s částkou 2,1 mil Kč. Kolik bude činit celková výplata pojistného plnění pro obmyšlené osoby v případě smrti pana Hujera? Pro zjednodušení počítejte s tím, že pojistná částka klesá jednou ročně, a to vždy ve výroční den, a v rámci pojistného plnění pro případ smrti nedojde zároveň k výplatě aktuální výše rezervy životního pojištění.
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
2 540 000 Kč.
|
|
B
|
1 240 000 Kč.
|
|
C
|
1 640 000 Kč.
|
|
D
|
2 040 000 Kč.
|
Výplatu lineárně klesající pojistné částky vypočítáme tak, že pojistnou částku vydělíme počtem let, na která byla sjednána, abychom získali částku, o kterou se bude každý rok pojistná částka snižovat. V našem případě byl vstupní věk pana Hujera 35 let a klesající částku pro případ smrti si sjednal do 65 let. Jedná se tedy o dobu 30 let. Výpočet je tedy následující: 2 100 000 Kč / 30 = 70 000 Kč. O tuto částku bude každý rok ve výroční den klesat sjednaná pojistná částka. Protože pan Hujer zemřel po 8 letech od sjednání pojistné smlouvy, vynásobíme částku 70 000 Kč počtem 8 let. Získáme částku 560 000 Kč. Tuto částku odečteme od 2 100 000 Kč, a získáme tak plnění z rizika klesající pojistné částky pro případ smrti: 2 100 000 Kč - 560 000 Kč = 1 540 000 Kč. K této částce přičteme pojistné plnění pro případ smrti sjednané v pevné výši 500 000 Kč a získáme tak konečnou částku pro obmyšlené osoby ve výši 2 040 000 Kč.
ŠÍDLO, D. Život jako riziko, aneb, Zásady pojišťování životních rizik. Praha: Aladin agency, 2010. ISBN 978-80-904345-1-6. str. 28-32; DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání, Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4. str. 114-116.