Případové studie
Případová studie - 42481
Pan Karel v rámci svého zaměstnání využívá zaměstnaneckého benefitu ? příspěvku na soukromé životní pojištění. Uzavřel v roli pojistníka pojistnou smlouvu investičního životního pojištění, která splňuje podmínky daňového zvýhodnění. Počátek pojištění dané pojistné smlouvy byl 1. 4. 2014. Pojistná doba byla 10 let a vstupní věk pojištěného byl 53 let. Zaměstnavatel mu platí na riziko smrti a dožití měsíčně 1 000 Kč. Sám pan Karel si na dané pojistné smlouvě platí úrazové připojištění s měsíčním pojistným 300 Kč a na riziko smrti a dožití 500 Kč měsíčně. Pojistné je hrazeno pravidelně trvalými příkazy na straně zaměstnance i zaměstnavatele. K 1. 1. 2015 byla pojistná smlouva upravena tak, aby i po změně zákona splňovala podmínky daňové uznatelnosti.
Otázka: Pan Karel nemá uzavřeno žádné penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele. Kolik může zaměstnavatel na danou pojistnou smlouvu ještě ročně vložit jako mimořádné pojistné, aby byla platba osvobozena od daně z příjmu ze závislé činnosti?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
50 000 Kč.
|
|
B
|
12 000 Kč.
|
|
C
|
70 000 Kč.
|
|
D
|
38 000 Kč.
|
Zaměstnavatel má od daně osvobozenou platbu v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč. Do této hodnoty se započítává příspěvek zaměstnavatele na pojistné na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění. Zaměstnavatel platí panu Karlovi měsíčně 1 000 Kč na riziko smrti a dožití, tedy na mimořádný vklad může zaslat ještě 50 000 - 12 * 1 000 = 38 000 Kč.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p) bod 3.