Případové studie
Případová studie - 44710
Pan Svoboda jako pojistník (a zároveň pojištěný) uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu na životní pojištění, v rámci něhož je sjednáno i úrazové a nemocenské připojištění. Pojistná smlouva obsahuje pojištění pro případ smrti, závažných onemocnění, invalidity, trvalých následků úrazu, denní dávky za dobu léčení úrazu a pojištění pro případ pracovní neschopnosti. Pan Svoboda před sjednáním pojištění zodpověděl dotazy obsažené ve zdravotním dotazníku pojistitele. Ze zdravotního dotazníku vyplývá, že pan Svoboda je nekuřák a ve zdravotním dotazníku nejsou zaznamenány žádné zdravotní problémy.
Otázka: Pan Svoboda v průběhu trvání pojištění utrpěl úraz (podvrtnutí kolenního kloubu). Pojistnou smlouvou měl sjednáno pojištění denní dávky za dobu léčení úrazu s minimální dobou léčení od 8. dne, s pojistnou částkou ve výši 300 Kč/denně. Součástí pojistné smlouvy jsou i oceňovací tabulky, které stanoví maximální dobu léčení pro jednotlivé druhy úrazů. V případě léčby podvrtnutí kolenního kloubu je to max. 21 dní. Pan Svoboda byl z důvodu úrazu uznán práce neschopným, pracovní neschopnost trvala 14 dní. Po tuto dobu se zároveň s úrazem léčil. Pojištění pro případ pracovní neschopnosti z důvodu úrazu nebo nemoci bylo sjednáno jako obnosové, s pojistnou částkou ve výši 500 Kč/denně a s karenční dobou v délce 8 dnů, přičemž pojišťovna při delší pracovní neschopnosti vyplácí pojistné plnění i za karenční dobu. Kolik bude činit výše pojistného plnění z pojištění denní dávky za dobu léčení úrazu a pojištění pro případ pracovní neschopnosti za předpokladu, že se pojišťovna u obou pojištění zavázala po 8. dni doby léčení vyplatit pojistné plnění za dobu od prvního dne trvání tohoto léčení?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
6 300 Kč a 7 000 Kč, celkem tedy 13 300 Kč.
|
|
B
|
4 200 Kč a dále rozdíl mezi ušlou mzdou za dobu pracovní neschopnosti a nemocenských dávek, které pan Svoboda z nemocenského pojištění obdržel.
|
|
C
|
4 200 Kč a 7 000 Kč, celkem tedy 11 200 Kč.
|
|
D
|
6 300 Kč a 3 000 Kč, celkem tedy 9 300 Kč.
|
Pan Svoboda měl sjednána obě pojištění jako pojištění obnosová, základem pro určení pojistného plnění je proto částka, uvedená v pojistné smlouvě (pojistná částka). Pokud je úraz léčen déle, než je ujednaná karenční doba a je dohodnuto plnění i za dny spadající do karenční doby, pak pojišťovna stanoví výši pojistného plnění z pojištění denní dávky za dobu léčení úrazu jako součin sjednané pojistné částky a počtu dní, po které trvalo léčení úrazu (14 dní * 300 Kč). Oceňovací tabulky stanoví maximální délku léčení, tedy při léčení delším než stanovená maximální doba, se použije pro výpočet stanovený maximální počet dní. To se však u pana Svobody nestalo, neboť on se s úrazem léčil po dobu kratší. Při stanovení výše pojistného plnění z pojištění pro případ pracovní neschopnosti se jeho výše vypočte jako součin sjednané pojistné částky a počtu dní, po které trvala pracovní neschopnosti. V pojistné smlouvě může být ujednána tzv. karenční doba. V takovém případě je pojistnou událostí jen taková pracovní neschopnost, jejíž délka přesáhla stanovenou karenční dobu. Protože pracovní neschopnost pana Svobody byla v délce 14 dnů (tedy přesáhla ujednanou karenční dobu) a v pojistné smlouvě je dohodnuto, že pojišťovna vyplatí pojistné plnění i za dny spadající do karenční doby, vznikne pojistiteli povinnost pojistné plnění poskytnout v plné výši (14 dní * 500 Kč).
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2758, § 2821; KARFÍKOVÁ, M., PŘIKRYL, V., VYBÍRAL, R. Pojišťovací právo. 2. přeprac. vyd. Praha: Leges, 2018. ISBN 978-80-7502-271-4. str. 338.