Případové studie
Případová studie - 42445
Josef Král pracuje ve výrobním závodě Dřevona, který se zabývá výrobou dřevěného nábytku, na pozici vedoucího skladu. Jako vedoucí skladu má uzavřenou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. V jeho případě se jedná především o zásoby materiálu a zboží. Dále pak od svého zaměstnavatele obdržel k výkonu své pracovní činnosti pracovní oděv a speciální pracovní obuv v hodnotě 5 000 Kč. Jeho základní měsíční hrubý příjem se skládá ze dvou složek: základní mzdy ve výši 20 000 Kč a osobního ohodnocení ve výši 5 000 Kč; tento příjem obdrží 13krát za rok. Zaměstnavatel požaduje po panu Královi, aby si uzavřel pojištění povinnosti nahradit škodu, kterou mu může způsobit při plnění pracovních úkolů. Pan Král (dále jen zájemce o pojištění) se proto obrátil na pojišťovacího zprostředkovatele s dotazem, jaké si má uzavřít pojištění, případně o vysvětlení tohoto typu pojištění.
Otázka: Zájemce o pojištění se dotazuje, zda po něm někdy může zaměstnavatel požadovat náhradu způsobené škody v plné výši?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
Ne, ve všech případech náhrady škody je stanoveno zákonné omezení do výše 3násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
|
|
B
|
Ano, ale pouze v zákonem stanovených případech.
|
|
C
|
Ne, ve všech případech náhrady škody je stanoveno zákonné omezení do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku.
|
|
D
|
Ano, vždy.
|
Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci náhradu škody v plné výši, a to v zákonem stanovených případech, tedy pokud způsobí zaměstnanec škodu úmyslně, v opilosti či po zneužití jiných návykových látek nebo schodkem na svěřených hodnotách nebo ztrátou věcí svěřených. V případě škody způsobené úmyslně může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, kromě náhrady plné výše způsobené škody, i náhradu ušlého zisku vyjma případu, kdy zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu tím, že vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak, maximálně však částky rovnající se 3násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zájemce o pojištění by měl být vždy pojišťovacím zprostředkovatelem upozorněn na skutečnost, že uvedené není standardním pojistným krytím.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, část, § 257 až § 260.