c) principy a fungování neživotního občanského pojištění
Otázka: Pokud dojde k pojistné události z pojištění domácnosti a oprávněná osoba nemá k dispozici pořizovací doklady ke zničeným věcem:
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
Pojistné plnění pojistitel nevyplatí, protože není prokázáno, jakou hodnotu věci měly.
|
|
B
|
Pojistné plnění pojistitel nevyplatí, protože není prokázáno, jaké věci oprávněná osoba měla v době pojistné události.
|
|
C
|
Pojistitel může snížit pojistné plnění z důvodu ztížení šetření pojistitele, neboť z důvodu absence podkladů musel pojistitel provést delší a náročnější šetření.
|
|
D
|
Je na oprávněné osobě, aby prokázala jiným hodnověrným způsobem, že předmětné věci v době pojistné události vlastnila a došlo k jejich poškození nebo zničení, přičemž jejich cenu je možné stanovit i jinými způsoby.
|
V pojištění majetku nelze vyloučit, že v některých situacích již oprávněná osoba nebude disponovat pořizovacími doklady k pojištěným věcem, ať už z důvodu jejich stáří, tak z důvodu samotné pojistné události (např. požáru). To samo o sobě nezakládá právo pojistitele pojistné plnění neposkytnout, pojistitel musí provést řádné šetření, přičemž prokázat rozsah pojistné události je v některých případech možné i jinými důkazními prostředky než pouze pořizovacími doklady. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání věci a výslech účastníků. Na druhou stranu je na oprávněné osobě, aby rozsah pojistné události prokázala a v části, v jaké jej neprokáže, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění. Snížit pojistné plnění pro ztížení šetření pojistitele může pojistitel pouze v případě, že k tomu došlo porušením povinnosti pojistníka, pojištěného či oprávněné osoby, což na tento případ nedopadá.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2796, § 2797, § 2798, § 2800; zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 125.