Případové studie
Případová studie - 38159
Jan Novák (42 let) žije ve společné domácnosti s Ivou Novákovou (38 let) a dvěma syny Martinem (6 let) a Pavlem (3 roky). Jan Novák pracuje jako obchodní zástupce a jeho čistý měsíční příjem je 32 000 Kč. Manželka Iva pracuje jako učitelka v mateřské školce a její čistý měsíční příjem je 19 000 Kč. Všichni společně bydlí v domě pořízeném na hypotéku ve výši 3 mil. Kč. Měsíční splátka úvěru činí 12 000 Kč, úrok 3,2 % p.a. a zbývá doplatit 2,5 mil. Kč. Doba splatnosti hypotéky je 23 let. Další nezbytné výdaje rodiny tvoří 32 000 Kč. Rodina má vybudovanou finanční rezervu ve výši 200 000 Kč. Dále vlastní byt 2+kk, který pronajímají, přičemž měsíční příjem z pronájmu činí 5 000 Kč. Přes veškeré výdaje je rodina schopna měsíčně investovat 5 000 Kč do svého investičního portfolia s průměrným zhodnocením 4,5 % p.a.
Otázka: Panu Novákovi se jeho zaměstnavatel rozhodl přispívat na pojistné za jeho soukromé životní pojištění částkou ve výši 30 000 Kč ročně. Jakou částkou za rok by měl zaměstnavatel přispívat na soukromé životní pojištění, aby mohl na zaměstnance uplatňovat daňové úlevy v maximální možné výši?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
12 000 Kč.
|
|
B
|
60 000 Kč.
|
|
C
|
50 000 Kč.
|
|
D
|
30 000 Kč.
|
Dle § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů by měl zaměstnavatel pro plné využití daňové úlevy panu Novákovi přispívat na pojistné za soukromé životní pojištění až do výše 50 000 Kč za rok. Příspěvky nad tuto částku jsou možné, ale nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. Z příspěvků do výše 50 000 Kč za rok se neplatí daň z příjmů, ani pojistné za sociální a zdravotní pojištění.
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 6 odst. 9 písm. p).