Případové studie
Případová studie - 44105
Paní Procházková (věk 30 let) pracuje jako zdravotní sestra a žije sama se 4letým synem. Její příjem dosahuje 25 000 Kč čistého za měsíc. Má jen úrazové pojištění a chtěla by se pojistit pro případ pracovní neschopnosti z důvodu nemoci a závažných nemocí. Paní Procházková má zájem o samostatné pojištění nemoci a denních dávek v případě pracovní neschopnosti. Rodiče paní Procházkové již zemřeli, maminka na rakovinu plic a tatínek na infarkt. Měsíční výdaje (nájem, energie, telefon, pojištění, potraviny, jídlo ad.) jsou 13 500 Kč a splátka hypotéky (kterou má ještě na 13 let) je 6 000 Kč měsíčně. Její příjem v případě pracovní neschopnosti (nemocenská) bude činit 500 Kč za kalendářní den.
Otázka: Víme, že čím je delší doba pojištění, tím bude vyšší pojistné, které klientka zaplatí. Na jakou dobu nelze paní Procházkové doporučit si pojištění sjednat?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
22 let.
|
|
B
|
14 let.
|
|
C
|
16 let.
|
|
D
|
6 let.
|
Vzhledem k věku syna a době, po kterou musí splácet hypotéku, by měla minimální pojistná doba být alespoň do jeho plnoletosti (ukončení střední školy). Při zvolené pojistné době 14 let, pojištění skončí ve věku 18 let syna a hypotéku bude mít již rok splacenou. V tomto případě je další možností pojistná doba 22 let, kdy již bude splacena hypotéka a ukončené středoškolské studium. Vzhledem ke stávajícímu věku dítěte však nelze nijak podloženě předpokládat vysokoškolské studium dítěte. V případě zvolení kratší pojistné doby (zde 6 let) by při skončení pojištění syn nebyl plnoletý a ještě by nebyla ani splacena hypotéka, proto by pojištění na takovou dobu nemělo být doporučeno.
ŠÍDLO, D. Život jako riziko, aneb, Zásady pojišťování životních rizik. Praha: Aladin agency, 2010. ISBN 978-80-904345-1-6. str. 64.