Případové studie
Případová studie - 44222
Společnost Spedco, s. r. o., provozuje na základě živnostenského oprávnění činnost "zasílatelství" a je členem Svazu spedice a logistiky. Se svými příkazci uzavírá zasílatelské smlouvy. Nevlastní žádné dopravní prostředky, pro realizaci přeprav využívá pouze smluvní dopravce. Obstarává přepravy různých druhů zboží všemi druhy dopravních prostředků, z čehož 70 % jsou přepravy silniční, 10 % přepravy námořní, 10 % letecké a 10 % železniční.
Otázka: Společnost Spedco, s. r. o., obstarávala pro svého příkazce přepravu zásilky počítačů o hodnotě 10 000 000 Kč a brutto váze 6 000 kg z Pardubic do Německa. Přepravu objednala u smluvního dopravce, se kterým dosud nespolupracovala, a který zásilku po nakládce na vozidlo zpronevěřil. Šetřením policie se ukázalo, že se jednalo o podvodný subjekt. Ke škodě došlo z důvodu pochybení zasílatele, který zanedbal svou péči při obstarávání přepravy tím, že přepravu zadal dopravci, kterého si předem neprověřil všemi dostupnými prostředky. Příkazce uplatnil u zasílatele škodu ve výši 11 000 000 Kč, z čehož 10 000 000 Kč byla škoda na zboží a 1 000 000 Kč činil ušlý zisk z důvodu nedodání zboží příjemci a nemožnosti dalšího prodeje. V jaké výši je zasílatel povinen škodu uhradit? Kurz XDR byl v době předání zásilky k přepravě 31,212.
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
10 000 000 Kč.
|
|
B
|
11 000 000 Kč.
|
|
C
|
0 Kč ? zasílatel za škodu neodpovídá.
|
|
D
|
1 560 000 Kč.
|
Zasílatel za škodu odpovídá v plné výši, včetně ušlého zisku (dle § 2952 občanského zákoníku) i přesto, že k ní fakticky došlo až při přepravě, kdy zásilka byla v péči dopravce. Důvodem je, že zasílatel pochybil v rámci obstarávání přepravy tím, že neprověřil dopravce, kterému přepravu zadal. Zásadní povinností zasílatele, vyplývající z požadavku potřebné péče, je i pečlivý výběr a prověření dopravce, se kterým zasílatel hodlá uzavřít přepravní smlouvu. Zejména se jedná o prověření jeho identity, dokladů a pojištění všemi veřejně dostupnými prostředky. Náhradovou povinnost zasílatele nelze posuzovat dle Úmluvy CMR (čl. 23 odst. 3) i přesto, že zasílatel nesplnil informační povinnost ve smyslu § 2461 občanského zákoníku, čímž má příkazce možnost uplatnit nároky vůči dopravci přímo u zasílatele. Prvotní příčinou škody bylo pochybení zasílatele při obstarávání přepravy a platným právním předpisem upravujícím odpovědnost zasílatele je občanský zákoník, nikoli Úmluva CMR. Zasílatel se nemůže své odpovědnosti zprostit, neboť zanedbal svou péči při jejím obstarávání. Jedná se o objektivní odpovědnosti za škodu, přičemž liberační důvody jsou omezeny pouze na nemožnost odvrácení škody při vynaložení odborné péče, což v tomto případě nebylo naplněno.
NOVÁK, R. Mezinárodní silniční nákladní přeprava a zasílatelství. V Praze: C. H. Beck, 2018. ISBN 978-80-7400-041-6. str. 288; KROFTA, J. Přepravní právo v mezinárodní kamionové dopravě. 2. aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2015. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-082-6. str. 48.