Případové studie

Případová studie - 44286

Pan Rychlý se stal se svým motocyklem účastníkem dopravní nehody při střetu s jiným vozidlem. Nehodu sice primárně nezavinil (jel po hlavní silnici), avšak vzhledem k dalším zjištěným okolnostem dopravní nehody byla jeho odpovědnost za způsobení vzniklé škody stanovena na 20 %. Vzniklá škoda na vozidle hlavního viníka dopravní nehody byla vyčíslena na 46 000 Kč a na motocyklu pana Rychlého 38 000 Kč. Současně byla při dopravní nehodě poškozena silniční svodidla a dopravní značení s vyčíslením výše škody 20 000 Kč. Limity pojistného plnění má pan Rychlý v pojistné smlouvě o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla sjednány v částce odpovídající minimální výši limitů podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Havarijní pojištění má pan Rychlý sjednáno s pojistnou částkou 120 000 Kč (odpovídající aktuální hodnotě jeho pojištěného motocyklu) s odčetnou spoluúčastí 5 % na vzniklé škodě. Uvažujte, že vyčíslené výše škod i míra účasti na způsobení vzniklé škody, jsou shodně akceptovány všemi pojistiteli a účastníky dopravní nehody a pojistitelé vyplatili tomu odpovídající pojistná plnění.

Otázka: Pokud by pojistitel v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nemohl ukončit šetření pojistné události v zákonné lhůtě, ale nesdělil panu Rychlému vysvětlení, proč nebylo možné šetření ukončit, vznikne panu Rychlému (jako poškozenému a oprávněné osobě) vůči pojistiteli z tohoto důvodu nárok na úroky z prodlení?

Odpovědi (Jedná správná odpověď)

A
Ano, pojistné plnění se navýší o 1 000 Kč za každý započatý měsíc prodlení.
B
Ano, nárok na úroky z prodlení ve výši dle uvážení pojistitele.
C
Ne, nárok na úroky z prodlení oprávněné osobě nevznikne.
D
Ano, částka pojistného plnění se navýší o úrok z prodlení, jehož sazba je ve výši diskontní sazby ČNB, platné k prvnímu dni prodlení, navýšené o 4 % ročně.
Nelze-li ukončit šetření pojistné události ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo pojistitelem přijato oznámení pojistné události a pojistitel nepodá oznamovateli textové vysvětlení, proč nelze šetření pojistné události ukončit, nevzniká oznamovateli vůči pojistiteli nárok na úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení vzniká v jiné situaci. Pokud pojistitel po ukončení šetření pojistné události nedodrží z důvodů na své straně termín splatnosti pojistného plnění (15 dnů od ukončení šetření, není-li dohodnuta jiná lhůta), je v prodlení s poskytnutím peněžitého plnění ve smyslu obecného ustanovení o prodlení dlužníka a věřitel (zde oprávněná osoba) je oprávněn požadovat úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 1970, § 2798 odst. 1 a 2