Případové studie
Případová studie - 39392
Jaroslav Novotný (24 let) studuje VŠ v místě svého bydliště, žije u rodičů. Příjem má pravidelné kapesné od rodičů ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dále má prospěchové stipendium ve výši 2 000 Kč měsíčně a příjmy z brigád činí průměrně 6 000 Kč měsíčně. Jeho běžné výdaje jsou 7 000 Kč měsíčně. Na spořicím účtu má rezervu ve výši 15 000 Kč. Má uzavřenou smlouvu o stavebním spoření a penzijní připojištění. Obě tyto smlouvy platí rodiče. Dále je pojištěn pojistnou smlouvou životního pojištění svých rodičů. Jaroslav pravidelně aktivně sportuje.
Otázka: Jaroslav chce lépe využít daňové úlevy a státní podporu ve finančních produktech. Rodiče mu sjednali stavební spoření, na které platí 20 000 Kč ročně a na penzijní připojištění platí 500 Kč měsíčně. Co byste za této situace doporučili?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
Založit druhé stavební spoření s cílovou částkou 200 000 Kč.
|
|
B
|
Využít stávající penzijní připojištění (transformovaný fond) a zvýšit příspěvek účastníka na 1 000 Kč měsíčně.
|
|
C
|
Založit investiční životní pojištění se spořicí složkou 1 000 Kč měsíčně.
|
|
D
|
Založit smlouvu o pravidelném investování do dynamického portfolia na částku 1 000 Kč.
|
Investiční životní pojištění nepřinese daňovou úsporu, protože Jaroslavův příjem je příliš nízký. První stavební spoření přináší již maximální státní podporu, druhé stavební spoření nemá efekt. Využitím penzijního připojištění a zvýšením platby na 1 000 Kč měsíčně dosáhne Jaroslav na maximální možnou státní podporu. Investice je sice zajímavá alternativa, ale nepřináší žádné výhody od státu.
Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů, § 21; zákon 96/1993 Sb. o stavebním spoření, § 10?12;
zákon 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření, § 14 odst. 2 písm. b); zákon č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 29.