Případové studie

Případová studie - 39091

Firma AUTO SMILE provozuje autoservis motorových vozidel. Za poslední rok došlo k jejímu rozšíření a přestěhování do nových prostor na strategické místo ve městě. Současně se rozšířil počet zaměstnanců ze 4 na 6 stálých automechaniků, kteří standardně řídí firemní vozidla, a taky o 2 administrativní pracovnice, které pracují výhradně v kanceláři a firemní vozidla nemohou využívat. Servis nyní provozuje ve vlastním samostatně stojícím areálu. Hodnota nemovitostí je 7,5 mil. Kč. Hodnota vybavení servisu (stroje a přístroje určené k provozování servisu motorových vozidel) je 2 mil. Kč. Díky dvěma novým zaměstnancům servis rozšířil služby, otevírací dobu a současně zvládne přijmout do opravy až 25 vozidel týdně. Průměrný plat jednoho zaměstnance je 33 000 Kč. Celkové fixní náklady společnosti jsou 300 000 Kč měsíčně. Zisk společnosti se za posledního půl roku zvýšil o cca 10 % (na 1 440 000 Kč ročně). Firma oslovila samostatného pojišťovacího zprostředkovatele, pana Nováka, aby jí pomohl a poradil v oblasti pojištění rizik souvisejících s provozem firmy.

Otázka: Firma AUTO SMILE se zajímá také o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání pro její zaměstnance. Ve kterém z uvedených parametrů se mimo jiné budou lišit sjednaná pojištění u automechaniků a administrativních pracovnic, pokud uvažujeme, že plat mají všichni dle zadání?

Odpovědi (Jedná správná odpověď)

A
Zda se pojištění odpovědnosti vztahuje či nevztahuje na náhradu škody vzniklé při řízení firemního vozidla.
B
Výše sjednaného limitu pojistného plnění.
C
Výše spoluúčasti.
D
Lišit se nebudou. Všechna pojištění budou mít shodné parametry.
Jelikož automechanici řídí firemní vozidla zaměstnavatele a administrativní pracovnice naopak pracují pouze v kanceláři, zásadní rozdíl v nastavení jejich pojištění bude, zda se pojištění vztahuje nebo nevztahuje na náhradu škody vzniklé při řízení motorových vozidel. Tudíž se jedná o správnou odpověď. Naopak výše sjednaného limitu pojistného plnění bude pro všechny stejná, jelikož mají stejné platy a maximální požadovaná výše náhrady škody způsobené zaměstnancem nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, dle zákoníku práce. Stejně tak výše spoluúčasti může být shodná pro všechny pojištěné.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, § 257.