Případové studie
Případová studie - 39456
Jan Koudelný (37) se svou životní partnerkou Martinou Nývltovou (35) žijí ve vlastním domě, který si společně koupili. Koupi z větší části financovali hypotečním úvěrem, aktuální dlužná částka je 2 250 000 Kč, splatnost 16 let a splátka 14 000 Kč měsíčně. Společně vychovávají dvojčata ? syna Jirku (9) a dceru Alenku (9). Jan pracuje v automobilovém průmyslu jako vývojář chladicích systémů s průměrným čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč. Martina je účetní v téže společnosti (na částečný úvazek) a její čistý měsíční příjem je průměrně 12 000 Kč. Tutéž práci Martina na částečný úvazek vykonává i ve firmě jejího otce, s čistým měsíčním příjmem 8 000 Kč. V domácnosti mají dvě auta, z toho jedno financují leasingem se splátkou 9 000 Kč měsíčně. Celkové výdaje rodiny jsou přibližně 45 000 Kč měsíčně, z toho mandatorní výdaje jsou přibližně 40 000 Kč měsíčně. Oba jsou si vědomi svých závazků a rizik, proto mají oba sjednáno životní pojištění. Martině hradí pojistné na pojistnou smlouvu z větší části zaměstnavatel (otcova firma). Finanční rezervu 200 000 Kč mají na spořicím účtu a je výhradně určena na studia dětí.
Otázka: V automobilovém průmyslu po období boomu dochází k ochlazení. Jan se obává, že u nich ve firmě může dojít k propouštění. S ohledem na životní situaci chtěla mít rodina finanční rezervu na dobu 9 měsíců v případě, že by Jan přišel o práci výpovědí ze strany zaměstnavatele s nárokem na odstupné. Jan chce mít jistotu, že rodina bude schopna pokrýt celkové výdaje domácnosti na období 9 měsíců po skončení pracovního poměru Jana. Jaké údaje je nezbytné zohlednit ve výpočtu potřebné výše rezervy?
Odpovědi (Jedná správná odpověď)
|
A
|
Příjmy Jana a Martiny.
|
|
B
|
Měsíční náklady rodiny. Rezerva má dle zadání činit devítinásobek měsíčních výdajů.
|
|
C
|
Pouze výši odstupného, vyplaceného zaměstnavatelem Janovi.
|
|
D
|
Příjem Martiny, měsíční náklady rodiny, výši odstupného a dosavadní výši příjmu Jana.
|
Pokud chceme Janovi pomoci vytvořit finanční rezervu na 9 měsíční pokrytí celkových nákladů domácnosti po ukončení pracovního poměru Jana, je třeba vycházet ze situace, že mzda Jana nebyla a není jediným příjmem rodiny a není jediným zdrojem krytí celkových nákladů rodiny. Část těchto nákladů je pokryta z příjmů Martiny. Po ukončení pracovního poměru však ani Jan nezůstane úplně bez příjmů. Vedle odstupného od zaměstnavatele, určeného dle zákoníku práce podle délky trvání pracovního poměru, bude dál pobírat i podporu v nezaměstnanosti, určenou podle výše jeho dosavadního příjmu.
Pro stanovení výše rezervy tedy potřebujeme znát výší výdajů rodiny, výši přijmu Martiny, výši odstupného a výši dosavadní příjmu Jana k určení výše podpory v nezaměstnanosti.
Zadání případové studie.